Byli jsme v depu, v Provozní Jednotce ČD Trutnov !!

Bylo to skvělé. Nejdříve jsme za doprovodu zkušeného strojvedoucího Mlaďase navštívili Dopravní kancelář na hlavním nádraží, kde nám oba službu-konající výpravčí ukázali vše, co jen bylo možné. A proč dva ?? Protože jeden řídí dopravu přes počítač a přes telefonické propojení s vedlejšími stanicemi, a druhý chodí chodit ven, přímo mezi koleje a „usměrňuje“ vlaky – kde mají zastavit, aby byl dostatek místa pro přestup a cestující nemuseli zbytečně obcházet jiný vlak. A pak tam je ještě paní operátorka, která hlásí aktuální příjezdy, odjezdy, případní zpoždění a změny v grafikonu.

Dozvěděli jsme se, že přes den se používá klasická výpravka („plácačka“ se zeleným křížem), k odpravení / odjezdu – vlaku. A za tmy, to jsme tam byli právě my, se používá světelná signalizace – baterka se zeleným a bílým světlem.

Zatímco jsme okukovali všechna ta světélka, poslouchali telefonické hovory o přijetí a vypravení vlaku, sledovali aktuální stav každého vlaku v celé České republice, přijel na druhou kolej speciální motorový vůz, vypravený přímo z depa – zvláštní motorový vůz, připravený nás odvézt a nechat nás nahlédnout do útrob Depa Trutnov. Nedočkavě jsme všichni nastoupili a vyrazili směr depo. A velkým překvapením jsme nezastavili u správkové haly, ale pokračovali jsme dál…až na točnu !!! To bylo překvapení !!! Vedoucí provozu depa Oskar nás otočil celkem dvakrát a hned jsme jeli kousek zpět – zastavili jsme přímo vedle správkárny.

Tam jsme se dozvěděli, že tu jsou dvě hlavní haly – správkárna a opravna. Rozdíl mezi nimi je takový, že v opravně se opravují již porouchané lokomotivy, či jejich části, kdežto ve správkárně je pouze „správka“ – tedy kontrola základních funkcí a částí každé lokomotivy.

Jelikož jsme chtěli vidět co nejvíce, vešli jsme hned do správkárny – tam jsme měli možnost vlézt na stanoviště strojvedoucího jak ve starším motorovém voze, tak i v jeho nejnovější verzi. A dokonce jsme vylezli na stanoviště velké lokomotivy „Brejlák“ – snad největší ve celém depu !! A těch informací, co jsme získali – jaký výkon lokomotiva má, jakou rychlostí může jet, jak se ovládá (ne přes „volant“, ale přes „kontroler“), kde se pouští světla, zapíná houkačka…

Nikdo z nás nechtěl končit, ale museli jsme – rodiče již vyčkávali na nádraží…:-( Tak jsme se pěšky vydali zpět z depa a bylo nás opravdu všude slyšet…zážitky, které si přeci nemůžeme nechat jen pro sebe…!!! 🙂

Touto cestou děkujeme za skvělý doprovod pánům Mlaďasovi a Oskarovi. Na jaře si tuto exkurzi zopakujeme a podíváme se zase o něco blíže do světa velké železnice…